FACEBOOK, INSTAGRAM NEBO TWITTER OD 15 LET. PODÍVEJTE SE, CO TOMU ŘÍKAJÍ EXPERTI
Profily na sociálních sítích si budou děti moci zakládat až od 15 let. Vyplývá to z návrhu zákona o zpracování osobních údajů, který schválila vláda. Dokument vyvolal řadu emocí, podívejte se, co na to říkají odborníci.
Co chce vláda
Vláda odsouhlasila návrh zákona o zpracování osobních údajů, který říká, že svolení se zpracováním dat mohou dát děti bez souhlasu rodičů až od patnácti let. Aby si mohli mladší patnácti let založit profil na sociální síti, potřebují podle návrhu povolení zákonných zástupců.
Věkovou hranici patnácti let podporoval Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Jeho předsedkyně Ivana Janů to žádala na jednání kabinetu v okamžiku, kdy byla hranice na třinácti letech. „Jsem toho názoru, že rodiče nesou zásadní odpovědnost za pohyb dětí na síti, je nutno, aby byl věk vyšší,“ uvedla Janů.
Diskuze o věkové hranici
Norma vychází z nových unijních pravidel ochrany soukromí, neboli GDPR. Nařízení platné od května letošního roku říká, že aby děti mohly samy dát souhlas se zpracováním osobních údajů, musí dosáhnou nejméně 13 a nejvýše 16 let. Původní verze zákona počítala s nejnižší možnou věkovou hranicí.
„Omezování školáků například v osmé třídě základní školy z hlediska využívání těchto běžných technologií nepovažovalo MV v této situaci za nepříliš vhodné,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěničková.
Odbory i zaměstnavatelské svazy trvaly na hranici 16 let. Podle ministerstva je ale nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě. Nakonec tak zvítězila zmíněná věková hranice 15 let.
Bezprecedentní situace
Zavedení věkové hranice na sociálních sítích je podle ministerstva vnitra prvním případem, kdy by stát zákonem určoval věkovou hranici pro užívání médií. Přesto však podotýká, že sociální sítě si takovou hranici většinou nastavily již dříve.
Řídily se americkým zákonem na ochranu dětského soukromí v online prostředí z roku 2000. Ten stanovuje, že pro vytváření profilů na internetu musejí mít děti minimálně 13 let.
Situace v zahraničí
Pohyb dětí na sociálních sítích museli kvůli GDPR řešit i další evropské země. Slovenský parlament se tak loni přiklonil k nejpřísnější variantě a rozhodl, že bez souhlasu rodičů si budou moci mladí Slováci založit účet až od 16 let.
Stejná praxe zvítězila ještě v dalších pěti státech EU, tři země se rozhodly pro hranici 14 let a osm pro 13 let. Česká republika je zatím jedinou zemí, která plánuje zavést užívání sociálních sítí bez nutnosti svolení rodičů od 15.
Věk jde obejít
Zajistit, aby si děti mladší patnácti let nevytvářely profily, bude na provozovatelích sociálních sítí. Podle smluvních podmínek Twitteru, Facebooku nebo Instagramu musí být dnes jejich uživatelům minimálně 13 let.
Zda dosáhl budoucí vlastník účtu požadované věkové hranice ověřují média podmínkou uvedením data narození při registraci. Tuto pojistku však lze snadno obejít. Výsledkem je, že už dnes se na sociálních sítích pohybují i mladší děti.
Reakce na věkovou hranici
Záhy po zveřejnění informací se na sociálních sítích rozběhla diskuze. Někteří lidé přístup na sociální sítě až od patnácti let schvalují. Jiní si myslí, že opatření nebude mít žádný efekt a zajímají se, jak budou sociální sítě prověřovat věk nových uživatelů. Někteří posměšně navrhují, aby od 60 let museli mít naopak rodiče k pohybu na sociálních sítích svolení svých dětí.
Názory expertů
Janice Richardson, mezinárodní poradkyně v oblasti kybernetické gramotnosti a ochrany práv dětí, je přesvědčená, že děti ve 13 letech jsou dostatečně zodpovědné a samostatné na to, aby se na sociálních sítích zvládly pohybovat samy. Řekla to v rozhovoru pro slovenský Denník N Po tom, co slovenský parlament loni odhlasoval zavedení šestnáctileté hranice pro možnost registrovat se na sociálních sítích.
Jan Jirák, vedoucí katedry multimediálních studií Metropolitní univerzity Praha, ale hranici patnácti let považuje za logickou, protože mladí lidé jsou od té chvíle právně odpovědní. Otázkou však podle něj zůstává, jak zajistit dodržování zákona.
„Nevím, jak chce Facebook řešit identifikaci rodiče, který stvrzuje, že mu nevadí pohyb potomka na síti. Obávám se, že tady bude nejvíc třecích ploch. Třeba ztotožnění rodiče bude buď formální, nebo bude Facebook žádat sdílení dalších identifikačních údajů – a to se nemusí všem rodičům zamlouvat,“ myslí si Jirák.
Zdroj: zprávy.aktualne.cz