ZÁLOHOVAT PLASTOVÉ LAHVE, NEBO NE?
Pokud jde o třídění, patříme k nejaktivnějším národům v Evropě. Ve žlutých kontejnerech skončí až osm z deseti PET lahví u nás. Stále se však ozývají i hlasy volající po plošném zálohování plastových lahví.
Petku nesešlapávejte a nemačkejte, z lahve bude lahev. Tak prezentuje svou kampaň se zálohovanými PET lahvemi společnosti Košík.cz a Mattoni. Nesešlapané láhve zákazníci vracejí přímo kurýrovi, který jim přinese nákup. Může tento způsob zálohování plastových lahví skutečně přispět k ekologičtějšímu nakládání s použitými petkami a jejich efektivnější recyklaci v situaci, kdy v Česku řadu let bezproblémově funguje odevzdávání použitých petek do žlutých popelnic?
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) musí být doloženo, že materiál pro uskladnění jídla a nápojů není kontaminován a že v rámci nakládání s použitými obaly se nemění jeho povaha (takzvaná food grade kvalita).
Na rozdíl od skleněné lahve petka nejde vyčistit a opakovaně naplnit. Recyklovaný plast, takzvaný rPET, totiž nesmí přijít do kontaktu s potravinami včetně nápojů. V praxi to probíhá tak, že stejně jako petky ze žlutých popelnic se i zálohované obaly od Mattoni rozemelou na granulát a z toho se pak vyfoukne nová lahev. Její vnitřek se poté vystříká vrstvou zcela nového plastu z čisté ropy, vysvětluje Aleš Choutka z obcejinak.cz.
Lahve z recyklovatelného rPET budou za pět let povinné
Vracení zálohovaných PET lahví se ale jeví jako smysluplné v souvislosti s přijetím směrnice Omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která byla schválena 27. března 2019. Ta nařizuje, aby od roku 2025 nápojové PET lahve obsahovaly alespoň 25 % recyklátu. Od roku 2030 pak mají veškeré plastové nápojové lahve obsahovat alespoň 30 % recyklovaných plastů. Zmíněný objem recyklátu je přitom vypočítán jako průměr pro všechny PET lahve uvedené na trh na území daného členského státu. Jinými slovy vyrobené PET láhve musí od roku 2025 obsahovat čtvrtinu recyklovatelného rPETu.
Někteří výrobci nápojů už rPET do petek přidávají
Některé nápojářské firmy, jako třeba Kofola nebo Coca-Cola či společnost Mattoni, přidávají do PET lahví rPET už nyní. Další jeho použití testují. Možná vás překvapí, že podle ministerstva životního prostředí je zhruba 55 % z plastové hmoty, která skončí ze žlutých popelnic na třídicích linkách, nepoužitelná pro další zpracování. Z těch 45 %, co se vytřídí, tvoří velkou část právě PET lahve. Ty jsou také jedním z druhů plastů, po kterém je na trhu největší poptávka.
Některé z nich ale nemohou být zrecyklovány a putují na skládku. Recyklaci znesnadňuje barevnost lahví, ale především takzvaný rukávek. Jde o smršťovací fólii z levnějšího typu PVC, kterou nelze recyklovat. Na některé tyto petky výrobci sice umisťují nápis, že je nutné fólii před vytříděním sundat, ale vzhledem k materiálu fólie to jde špatně. Navíc mnoho lidí netuší, že to má udělat, a nápisy na obalech lahví nečte.
Lahve a obaly vyrobené z nerecyklovatelných materiálů zdraží
V současnosti se však už jedná o přijetí legislativy, která má vést ke snížení produkce nerecyklovatelných odpadů z plastových obalů. Počítá s tím návrh nové odpadové legislativy, který aktuálně projednává Sněmovna. V případě plastů jde zejména o zavedení tzv. ekomodulace, tedy principu, kdy výrobce nebo dovozce obalů z plastů platí za jejich zpětný odběr podle toho, jak je možné později tento materiál recyklovat, říká Ondřej Charvát.
Například v případě nápojové lahve PET s etiketou vyrobenou z PVC nebo jiným výrobkem ze směsi plastů budou firmy platit vyšší recyklační příspěvky než za materiály jednodruhové, které se dají snadněji využít. Většina PET lahví vytříděná ve žlutých popelnicích je po recyklaci použita na výrobu textilních vláken a v automobilovém průmyslu.
Což je jeden z důvodů, proč je nyní recyklovatelného PET pro nápojářské firmy nedostatek. Jednou z cest, jak zajistit dostatečné množství PETu ve food grade kvalitě, je systém vratných záloh. Navíc ve žlutém kontejneru se míchají různé druhy plastů, které je následně nutné znova třídit. Podmínkou pro výrobu nových lahví s využitím rPETu je vysoce kvalitní materiál, tedy dostatek čistých, kvalitně vytříděných použitých PET lahví. Tomu napomáhá zálohový systém se zpětným sběrem použitých nápojových PET lahví, obhajuje systém vratných PET lahví František Brož, tiskový mluvčí Košík.cz.
Plošné zavedení zálohovaných PET lahví nebude
Vratný systém v Košíku.cz funguje tak, že když si koupíte PET lahev s obsahem rPetu, při dalším závozu si kurýr prázdné nezmačkané lahve s víčkem a etiketou vyzvedne a vrátí vám zálohu v podobě zákaznických kreditů na další nákup. Vrácené PET lahve pak Košík odveze zpět k dodavateli. Ve chvíli, kdy je jich vybráno dostatečné množství, odvezou se k recyklaci do Rakouska. V ČR totiž nejsou na zpětnou recyklaci do lahví kapacity. Zde jsou rozdrceny na regranulát, ze kterého se následně vyrobí nové lahve. Jaký má smysl odevzdávat nesešlapané PET lahve, když zabírají více místa a jejich převážení a uskladnění je tím pádem náročnější a méně ekologické? Kurýr při zpětném odběru musí rozpoznat rPET lahev, což by u sešlapané láhve, které navíc třeba chybí etiketa, nešlo. Pokud by se smíchala rPET a PET lahev, nebude možné materiál dále využívat, objasňuje František Brož.
Ministerstvo životního prostředí ale zatím o zavedení celoplošného zálohování PET lahví neuvažuje. Česká republika prý musí především zajistit splnění cílů pro recyklaci komunálních odpadů, kdy do roku 2025 musí dosáhnout 55 % recyklace komunálních odpadů, do roku 2030 to má být už 60 % a do roku 2035 až 65 %. Musíme preferovat taková řešení, která přinášejí největší efekt z hlediska dosažení cílů a současně jsou ekonomická a nezatěžují příliš občany povinnostmi. V horizontu příštích 15 let musí být přesunuty do recyklace ze skládek řádově stovky tisíc tun komunálních odpadů. Zavedení zálohového systému by mohlo oproti současnému stavu generovat pro recyklaci pouze jednotky tisíc tun odpadů. Zavedení zálohového systému by bylo zcela marginálním nástrojem, navíc za cenu zásadní změny stávajícího systému třídění a nakládání s odpady, vysvětluje Ondřej Charvát.
A doplňuje, že Ministerstvo životního prostředí v souvislosti se zálohováním podporuje hlavně přechod na opakovaně použitelné obaly, což jednorázové PET lahve, ať už sebrané pomocí záloh, nebo prostřednictvím žlutých kontejnerů v ulicích, zkrátka nejsou.
Zdroj: mesec.cz