Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Emise z lodní a letecké dopravy ale mezitím stále rostou. Jaké opatření chce Unie zavést, aby je snížila?
Přestože emise z letecké a lodní dopravy představují přibližně pouze 8 % celkových emisí EU, neustále rostou. EU si dala za cíl snížit celkové emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2050, v čemž jí pomohou ambiciózní plány na boj proti změně klimatu. Příkladem je legislativní balíček s názvem Fit for 55, který má za úkol doáhnout cílů stanovených Zelenou dohodou pro Evropu a jehož součástí jsou zároveň návrhy na to, jak snížit emise jak v leteckém, tak námořním sektoru.
Přečtěte si více o cílech a opatřeních EU na snížení emisí.
Zlepšení obchodování s emisemi v letecké dopravě
Systém obchodování s emisemi
EU podnikla kroky ke snížení emisí z letecké dopravy prostřednictvím svého systému obchodování s emisními povolenkami. (ETS). V rámci něj se v odvětví letecké dopravy uplatňují tzv. pravidla „cap and trade“, podle nichž jsou letecké společnosti povinny předávat emisní kvóty na pokrytí svých emisí. Aby však společnosti z EU nebyly znevýhodněny, ETS se v současnosti vztahuje pouze na lety v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP) a většina kvót se leteckým společnostem přiděluje bezplatně.
Pro revizi systému ETS pro leteckou dopravu hlasoval Parlament 8. června 2022. Poslanci chtějí sladit snižování emisí skleníkových plynů v letectví s Pařížskou dohodou, a proto žádají, aby se ETS vztahoval na všechny lety s odletem z Evropského hospodářského prostoru včetně letů s přistáním mimo tento prostor.
Parlament chce postupně zrušit také bezplatné přidělování kvót pro leteckou dopravu v rámci ETS, a to do roku 2025. je to o dva roky dříve, než navrhuje Komise. Poslanci žádají, aby 75 % příjmů z dražeb kvót pro leteckou dopravu bylo použito na podporu inovací a nových technologií.
Parlament nyní zahájí jednání se zeměmi EU o konečné podobě navrhovaných pravidel ohledně ETS.
Udržitelná paliva pro letadla
V červenci 2022 přijal Parlament postoj k iniciativě ReFuelEU pro letectví, která je součástí klimatického balíčku zaměřeného na ekologizaci paliv používaných v letadlech a na letištích EU. Letiště v EU by měla mít stanovenou minimální hranici pro podíl udržitelných leteckých paliv: 2 % od roku 2025; 37 % do roku 2040 a 85 % do roku 2050. Obnovitelná elektřina a vodík by měly být součástí udržitelného palivového mixu a letiště v EU by měla provozovatelům letadel pomoci získat přístup k udržitelným leteckým palivům, včetně infrastruktury pro doplňování vodíku a dobíjení elektřiny.
Použitý kuchyňský olej, syntetické palivo nebo dokonce vodík by se měly postupně stát normou jako letecké palivo.
Poslanci dále vyzvali Komisi, aby do roku 2024 vytvořila systém EU pro označování ekologické výkonnosti letadel, provozovatelů a komerčních letů a aby v letech 2023 až 2050 vytvořila fond pro udržitelné letectví – s příjmy z nedodržování předpisů – s cílem urychlit dekarbonizaci a podpořit investice do udržitelných paliv, inovativních technologií a výzkumu.
Hledání řešení pro lety mimo Evropu
Dosud byl systém ETS pozastaven pro lety odlétající z EHP nebo přilétající ze zemí mimo EHP. Cílem je poskytnout dostatek času na vytvoření srovnatelného mezinárodního systému a zamezit konfliktům s mezinárodními partnery.
EU nicméně spolupracuje s Mezinárodní organizací pro civilní letectví při implementaci celosvětového tržního opatření známého jako Corsia. V jeho rámci mohou letecké společnosti kompenzovat své emise tím, že budou investovat do ekologických projektů, a to například výsadbou stromů.
Snižování emisí z námořní dopravy
Lodě v systému obchodování s emisemi
Evropský parlament 16. září 2020 hlasoval pro to, aby do systému obchodování s emisními povolenkami byla do roku 2022 zahrnuta i námořní doprava a aby byly pro námořní společnosti stanoveny závazné požadavky na snížení emisí CO2 nejméně o 40 % do roku 2030.
Původní návrh Komise na úpravu unijních pravidel pro monitorování emisí CO2 a spotřeby paliva z velkých lodí není podle poslanců dostatečně ambiciózní. Potřeba dekarbonizace ve všech odvětvích ekonomiky je přitom podle nich naléhavá.
Dne 27. dubna Parlament znovu zdůraznil, že je třeba, aby emise z námořní dopravy byly sníženy a celý sektor byl začleněn do unijního systému obchodování s povolenkami. Podle poslanců by se měl posoudit také dopad na konkurenceschopnost a zaměstnanost a vzít v úvahu zvýšení potenciálního rizika tzv. úniku uhlíku či carbon leakage.
Námořní sektor by se podle Parlamentu měl stát čistším a efektivnějším odvětvím, a to v rámci přechodu na klimaticky neutrální Evropu. Pomoci by v tom měla následující opatření:
- postupné vyřazení těžkých topných olejů s kompenzací v podobě osvobození od daně u alternativních paliv
- dekarbonizace, digitalizace a automatizace evropských přístavů
- regulovaný přístup nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU
- technická vylepšení jako: optimalizace rychlosti plavidla, inovace v hydrodynamice, nové pohonné systémy
V rámci legislativního balíčku Fit for 55 navrhla Komise v červenci 2021 aktualizaci systému ETS, včetně rozšíření o námořní dopravu – tedy ruku v ruce s požadavkem Parlament. Poslanci návrh 22. června 2022 podpořili.
Udržitelná paliva pro lodě
V rámci téhož klimatického balíčku přijal Parlament v říjnu 2022 postoj k aktualizaci stávajících právních předpisů o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě.
Poslanci chtějí, aby námořní sektor snížil emise skleníkových plynů z lodí o 2 % od roku 2025, o 20 % od roku 2035 a o 80 % od roku 2050 ve srovnání s úrovní v roce 2020. Snížení by se mělo týkat lodí s hrubou prostorností (tonáží) nad 5000 tun, které se na emisích CO2 podílejí z 90 %. Zárove%n by mělo zahrnout veškeré energie spotřebované na palubě v přístavech EU nebo mezi nimi a 50 % energie spotřebované na cestování, pokud se výchozí nebo cílový přístav nachází mimo EU nebo v jejích nejvzdálenějších regionech.
V případě nedodržení by pokuty šly do fondu zaměřeného na oceány na pomoc s dekarbonizací odvětví.