Logo SOS MaS
Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

608 722 582

Logo SOS MaS
Sdružení obrany spotřebitelů Moravy a Slezska, z.s.

Elektronický odpad je jednou z nejrychleji rostoucích kategorií odpadů v EU, přitom jen necelých 40 % z jeho celkového množství je recyklováno. Konkrétní fakta a čísla v této infografice.

Elektro zařízení – od praček a vysavačů až po chytré telefony a počítače – definují moderní svět a život bez nich si dnes dokážeme jen těžko představit. Odpad, který používáním elektronického zboží vzniká, je ale jednou z překážek ke snížení naší ekologické stopy.

Přečtěte si, jaké kroky k omezení elektroodpadu EU činí v rámci svého přechodu na oběhové hospodářství.

Co je elektroodpad?

Elektroodpad či elektronický a elektrický odpad (v angličtině zkráceně e-waste) zahrnuje celou řadu různých výrobků, které již dousloužily a byly vyhozeny.

Ve sběrnách nejčastěji končí velké domácí spotřebiče, jako jsou pračky či sporáky, jež tvoří více než polovinu sebraného elektroodpadu.

Následují počítačová a telekomunikační zařízení (laptopy, tiskárny), elektrospotřebiče a fotovoltaické panely (videokamery, fluorescenční lampy) a malé domácí spotřebiče (vysavače, topinkovače).

Všechny ostatní kategorie, jako jsou zdravotnické přístroje a elektrické nářadí, tvoří pouze 7,2 % sebraného elektroodpadu.

Infografika: složení elektroodpadu v EU podle typu spotřebiče   
Co tvoří elektroodpad v EU

Recyklování elektroodpadu

Mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly: zatímco Chorvatsko v roce 2017 recyklovalo 81,3 % veškerého elektronického a elektrického odpadu, na Maltě je dosahuje úroveň recyklace 20,8 %. Česko je nad průměrem sedmadvacítky: daří se nám recyklovat 46,5 % elektroodpadu.

V roce 2020 bylo v EU sebráno 10,3 kg odpadu z elektrických a elektronických zařízení na obyvatele.

Proč recyklovat elektronický a elektrický odpad?


Vyřazená elektronická a elektrická zařízení obsahují potenciálně škodlivé materiály, které znečišťují životní prostředí a mohou představovat rizika i pro osoby zajišťující recyklaci elektroodpadu. Aby Evropa tento problém vyřešila, přijala právní předpisy, které zakazují používání určitých chemických látek, jako je například olovo.

Mnohé vzácné nerostné suroviny, které jsou zapotřebí v moderních technologiích, pocházejí ze zemí, které nerespektují lidská práva. Aby nebyly neúmyslně podporovány ozbrojené konflikty a porušování lidských práv, přijali poslanci požadavek, aby evropští dovozci vzácných nerostů prověřovali své dodavatele.

Infografika: míra recyklace elektroodpadu v jednotlivých zemích EU    
Recyklace elektroodpadu v EU

Jak snížit množství elektroodpadu?


V březnu 2020 předložila Evropská komise nový akční plán pro oběhové hospodářství, který stanovuje snížení množství elektronického a elektrického odpadu jako jednu ze svých klíčových priorit. Méně elektroodpadu bude, když přestaneme elektroniku tak rychle vyhazovat. Návrh Komise v tomto směru nastiňuje i cíle, jako je zavedení takzvaného „práva na opravu“ a obecné zlepšení opětovného používání či zavedení jednotné nabíječky a systému odměn na podporu recyklace elektroniky.

USB typu C se do konce roku 2024 stane běžnou nabíječkou pro většinu elektronických zařízení v EU. Do 28. dubna 2026 budou muset být notebooky vybaveny portem USB typu C.

V březnu 2023 Komise předložila nový návrh na podporu oprav zboží. V rámci právní záruky by po prodejcích požadovala, aby výrobky opravovali, pokud nebude levnější je vyměnit. Nad rámec záruky by poskytla práva, která by opravy usnadnila a zlevnila.

Postoj Parlamentu

V únoru 2021 Parlament přijal usnesení o akčním plánu pro oběhové hospodářství. Poslanci požadují další opatření, aby se EU mohla stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, ekologicky udržitelnou a netoxickou plně oběhovou ekonomikou. Součástí by měla být také přísnější pravidla pro recyklaci a závazné cíle pro rok 2030 pro používání a spotřebu materiálů.

V otázce elektronického odpadu poslanci požadují, aby EU podpořila delší životnost produktů prostřednictvím principů opětovného použití a dostupnější opravitelnosti.

Zpravodaj Parlamentu Jan Huitema (nizozemský poslanec za liberální frakci Obnova Evropy) k plánu Komise uvedl: „Je důležité, abychom k akčnímu plánu pro oběhové hospodářství přistupovali komplexně. Aby bylo oběhové hospodářství úspěšné, je třeba uplatňovat zásady oběhovosti ve všech fázích hodnotového řetězce.“

Zvláštní pozornost by podle něj měla být věnována odvětví elektroodpadu, kde recyklace zaostává za výrobou. „V roce 2017 svět vyprodukoval 44,7 milionu metrických tun elektroodpadu a pouze 20 % tohoto odpadu bylo řádně recyklováno.“

Huitema rovněž uvedl, že akční plán pro oběhové hospodářství by mohl napomoci hospodářskému oživení. „Podpora nových inovativních obchodních modelů vytvoří nový hospodářský růst a pracovní příležitosti, které Evropa potřebuje pro své zotavení.“

Více o oběhovém hospodářství a odpadech: