MPO radí „Jak se zachovat v případě, že se setkám s nebezpečným výrobkem?“

Pavel má malou dcerku Aničku, která bude slavit za nedlouho své první narozeniny, proto se jí rozhodl zakoupit plyšového pejska. Navštívil z tohoto důvodu blízkou prodejnu hraček. V prodejně uviděl hezkého plyšového pejska. Pavel byl poučený od jeho manželky Jitky, že musí zkontrolovat, zda je na výrobku uvedeno, že je určen pro malé děti. Pavel tedy kontaktoval prodavačku a ta mu oznámila, že výrobek je vhodný pro děti od šesti měsíců od narození. Prodavačka mu ukázala i toto upozornění na obalu, do kterého byl plyšák zabalený. Dále na obalu viděl Pavel informaci, že výrobek je dle slov výrobce testován a dětem nehrozí od šesti měsíců z jeho užívání žádné riziko. Pavel tedy nabyl dojmu, že se jedná o ten skutečně pravý produkt a plyšáka zakoupil.

Za nedlouho se konala oslava dceřiných narozenin. Pavel s manželkou pozvali celou rodinu, aby oslavili společně tuto chvíli. Oslava se již chýlila ke konci, byla vydařená, byl krásný páteční letní večer. Anička byla již unavená, a tak ji Jitka dala do postýlky. Anička do postýlky nechtěla bez svého nového pejska. Jitka jí pejska v dobré víře podala a Anička usnula. Poté co Anička usnula, šla se Jitka podívat za návštěvou.

Zábava a čas postupně ubíhal, když se náhle ozval monitoring dechu, který Pavel a Jitka na doporučení praktické lékařky zakoupili. Monitoring signalizoval, že Anička nedýchá. Začaly minuty hrůzy. Jitka vběhla do pokojíku a zjistila, že Anička skutečně nedýchá. Pavel duchapřítomně vytočil číslo zdravotnické záchranné služby 155. Ihned po zavolání dostal od operátorky tísňové linky pokyny k první pomoci. Zanedlouho se jejich ulicí rozezněl zvuk sirény záchranářů, zvuk, který nemáme rádi, zvuk, který naznačuje, že někdo možná bojuje právě o svůj život. Lékař se záchranným týmem na místo dorazil za 5 minut od tísňové výzvy. Díky včasné pomoci se podařilo malou Aničku zachránit, přesto musela strávit týden v nemocnici.

Pavel by nejraději danou situaci řešil nelichotivým způsob přímo s prodavačkou a majitelem prodejny, kde plyšový výrobek zakoupil. Jitka tušila, že tudy cesta nepovede, proto se rozhodla podívat na stránky dozorových orgánů, dále si přečetla zákon o ochranně spotřebitele. Z těchto materiálů zjistila, že výrobek mohou samozřejmě reklamovat, ale pořád se domnívala, že to není dostatečné. V obchůdku s nevolí přijali plyšáka k reklamaci, ale rovnou oznámili Jitce, že z prodeje nic stahovat nebudou. Jitka se dále obávala, že můžou být ostatní děti v ohrožení. Rozhodli se proto zkontaktovat Českou obchodní inspekci (ČOI) a tak společně s manželem podali jednoduše podnět. K podnětu doložili veškeré informace, a to i lékařskou zprávu o hospitalizaci Aničky.

ČOI daný podnět vyhodnotila jako závažný a provedla v následujících dnech kontrolu dané provozovny. V provozovně inspektoři zakoupili daného plyšáka. Na místě zjistili, že část plyšáků má plastové očko upadlé, již z prostého odborného posouzení na místě bylo po dobu kontroly zakázáno výrobek prodávat či jinak distribuovat do obchodní sítě. Inspektoři odebrali výrobek k dalšímu zkoumání. Výrobek po prozkoumání byl vyhodnocen jako nebezpečný – hrozilo vdechnutí plastového očka dítětem a očko bylo přilepeno lepidlem obsahujícím chemikálie v zakázaném množství. ČOI uložila hospodářskému subjektu povinnost stáhnout tento nebezpečný výrobek z trhu. Produkt byl nahlášen kontaktnímu místu na Ministerstvu průmyslu a obchodu a informace o něm byly zveřejněny v systému Safety Gate, tím se informace dostala do všech členských států Evropské unie.

Výrobce plyšáka k dané věci přistoupil velice zodpovědně. Majitel prodejny s hračkami kontaktoval výrobce v tu chvíli, co mu byl výrobek odebrán a oznámil jim, že celou pokutu, kterou dostane, z nich bude vymáhat. Výrobce prozkoumal vlastní cestou výrobek a zjistil, že plyšová hračka je skutečně nebezpečná. Ještě před vyhotovením závěrečných opatření ze strany ČOI se rozhodl ke stažení celé výrobní šarže z trhu. Výrobek byl na základě výzev, které byly vyvěšeny v obchodech, kde se prodává, a na základě výzev odvysílaných v komunikačních prostředcích, stahován z trhu. Lidé mohli vracet plyšáka tam, kde ho zakoupili, a také přímo v prodejnách a v sídle výrobce plyšáka. Výrobce se dále dohodnul s rodinou na mimosoudním vyřešení sporu a rodině se omluvil a odškodnil ji. Díky ochranným opatření nedošlo již k ohrožení dalších spotřebitelů, v tomto případě malých dětí. Výrobce přijal nové kontrolní mechanismy, aby k takovému pochybení nemohlo znovu dojít.

Závěrem nemá být, že každý výrobek je nebezpečný, z posledních výzkumů a dat vyplývá, že se skutečně nebezpečné výrobky na trhu prakticky nevyskytují, ale to, jak postupovat, když na takový výrobek narazíme. Vždy je nutné jako první, když výrobek způsobí úraz osobě, dotyčnou osobu zachránit. Pokud to je nutné, kontaktujte po úrazu neprodleně zdravotnickou záchranou službu 155 anebo jednotnou evropskou linku tísňového volání 112 a poskytněte pomoc dle instrukcí operátorky, každá vteřina může být rozhodující. Až následně řešte, jak naložit s nebezpečným výrobkem.

Další informace o bezpečnosti výrobků naleznete zde: https://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/pruvodce-pro-spotrebitele/bezpecnost-vyrobku–251159/.

Informace o dozorových orgánech v České republice a oblastech dohledu v oblasti bezpečnosti a shody s právními předpisy: https://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/spotrebitelsky-asistencni-system/dozorove-organy-dle-zakona-o-obecne-bezpecnosti-vyrobku–251678/.

Další příběh týkající se bezpečnosti výrobků včetně doporučených internetových stránek je zde: https://www.mpo.cz/cz/ochrana-spotrebitele/pruvodce-pro-spotrebitele/kde-se-dozvim-o-nebezpecnych-vyrobcich-na-trhu-v-cr-a-v-eu—252597/.

Stručný přehled případu

• informace jsou snadno dostupné
• informace jsou pravidelně aktualizované
• internetové stránky týkající se nebezpečných výrobků jsou zdarma
• informační systémy dozorových orgánů EU jsou propojeny

• zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)
• zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
• zvláštní právní úprava stanovující požadavky na vybrané kategorie výrobků (např. zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh)