Po letech může dojít na rozšíření kompetencí ombudsmana, které posílí ochranu lidí před diskriminací. Evropská unie přistoupila ke sjednocení fungování orgánů pro rovné zacházení, protože míra pomoci je nyní v každé zemi jiná. V Česku plní už 15 let roli orgánu pro rovné zacházení (equality body) ombudsman. Nově by tak mohl pomáhat obětem diskriminace rychleji, řešit spory smírně mediací nebo se jich zastat u soudu.
Evropská unie přijala směrnici o standardech, pomocí které budou národní orgány pro rovné zacházení splňovat minimální požadavky na svou činnost. Povede to k účinnější prevenci před diskriminací a ochraně obětí. Standardy počítají s tím, že orgány pro rovné zacházení získají silnější záruky nezávislosti, dostatečné lidské i finanční zdroje nebo posílené pravomoci na pomoc obětem diskriminace. Cílem je jednotné uplatňování práva v oblasti rovného zacházení v rámci EU. Lidem se tak dostane podobné ochrany před diskriminací bez ohledu na to, ve které unijní zemi žijí.
České republice v červnu začala běžet dvouletá lhůta pro začlenění standardů do českého právního řádu. Od roku 2026 tak možná bude český ombudsman pomáhat obětem diskriminace mediací nebo tím, že se jich zastane u soudu.
O konkrétním zapracování změn rozhodnou zákonodárci. „Už teď mnohé principy z vytyčených standardů splňujeme. Poskytujeme metodickou pomoc obětem diskriminace, provádíme výzkumy v oblasti rovného zacházení či vydáváme doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací. Některé výzvy pro nás ale budou nové. Například dosud jsme neměli zákonnou kompetenci k řešení sporů formou mediace nebo podávání žalob ve veřejném zájmu v otázkách diskriminace. Věřím, že zákonodárci důkladně promyslí konkrétní zapracování změn, abychom mohli efektivněji pomáhat obětem diskriminace,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Standardy se týkají osmi základních okruhů:
- působnost (ochrana před diskriminací z některých důvodů a v některých oblastech diskriminace, ČR již splňuje),
- nezávislost (svobodně rozhodovat a fungovat bez vnějšího vlivu, včetně vlivu vlády),
- dostatečné zdroje (nezbytné lidské, finanční a technické zdroje, aby bylo zajištěno hladké a udržitelné fungování),
- přístupnost (pomoc v dostupné formě pro všechny, včetně lidí s postižením),
- konzultace právních předpisů a politik (rozvíjení spolupráce s veřejnými subjekty v oblasti legislativy a politiky),
- posílené pravomoci (prověřovat případy diskriminace, vydávat posouzení nebo závazná rozhodnutí o diskriminaci, vyjadřovat se soudu, zastupovat oběti u soudu, podávat žaloby ve veřejném zájmu, řešit spory mediací),
- zvyšování povědomí a prevence diskriminace (osvětové a vzdělávací aktivity),
- vydávání zpráv (pravidelné zprávy o stavu rovného zacházení).
Změny přicházejí pro Česko symbolicky v době patnáctiletého výročí antidiskriminačního zákona. 29. června si totiž připomínáme 15 let od přijetí českého antidiskriminačního zákona, na které navázalo i působení veřejného ochránce práv coby národního orgánu pro rovné zacházení (equality body).
Zdroj: Ombudsman – veřejný ochránce práv, Tisková zpráva ze dne 21.6.2024