RADA SE DOHODLA NA NOVÝCH PRAVIDLECH PRO KUPNÍ „SPOTŘEBITELSKÉ“ SMLOUVY
Dne 7. prosince 2018 se Rada shodla na postoji k návrhu, kterým se sjednocují vybraná pravidla pro smlouvy o prodeji zboží.
Rada pro spravedlnost a vnitřní věci dne 7. prosince 2018 přijala tzv. obecný přístup k návrhu směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží, která má nahradit stávající směrnici z roku 1999[1].
Návrh směrnice se vztahuje na kupní smlouvy uzavírané mezi spotřebitelem a podnikatelem nehledě na to, zdali smlouva byla uzavírána v kamenném obchodě či prostřednictvím internetu. Návrh se vztahuje též na zboží, které má být teprve spotřebiteli dodáno či vyrobeno. Ačkoli Rada v červnu 2017 přijala postoj k návrhu směrnice o digitálním obsahu, vztahuje se tento návrh i na smlouvy o koupi zboží s tzv. digitálním prvkem (například na mobilní telefon, notebook či chytré hodinky), kdy je zboží dodané s nainstalovaným operačním systémem jako celek. Rada tím chtěla zabránit nastavení komplikovaného způsobu spočívajícího v aplikování rozdílných pravidel na jednotlivé „části“ zboží, což by vedlo pouze k právní nejistotě jak na straně spotřebitele, tak podnikatele.
Stávající právní úprava záruk resp. práv z vadného plnění se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Cílem Rady bylo tuto fragmentaci právní úpravy co nejvíce odstranit, zároveň se snažila předejít tomu, aby v členských státech došlo k ponížení úrovně ochrany spotřebitelů dané jejich právními řády. Z tohoto důvodu se přistoupilo k tomu, že ačkoli je návrh směrnice založen na principu plné harmonizace (od nastavených pravidel se členské státy nesmí odchýlit), v některých otázkách je členským státům dovoleno ponechat či přijmout úpravu přísnější.
Mezi plně harmonizované oblasti, u kterých není dovoleno členským státům přijmout rozdílnou úpravu, patří například pravidla pro posuzování souladu zboží, právní úprava nároků spotřebitelů z vadného plnění (prostředky nápravy vadného plnění) a podmínky jejich uplatnění. I nadále bude uplatňována hierarchie náprav, kdy spotřebitel může nejprve žádat opravu či výměnu, nicméně nově v případě, kdy se projeví vada závažné povahy, bude mít spotřebitel možnost okamžitého odstoupení od smlouvy či možnost žádat přiměřenou slevu. Poslední oblastí, kde budou v rámci Unie platit jednotná pravidla, patří obchodní záruky. Zde se například navrhuje sjednotit, jaké informace musí být obsaženy v záručním listě.
Rada naopak přijala postoj, že některé požadavky by s ohledem na tradiční úpravy jednotlivých členských států bylo možné sjednotit pouze za cenu snížení úrovně ochrany spotřebitelů dané právními řády jednotlivých členských států, což bylo pro mnohé členské státy nepřijatelné. Z tohoto důvodu Rada přijala kompromisní řešení umožňující tuto přísnější úpravu pro jednotlivé členské státy zachovat (ale i přijmout). Například se jedná o požadavky na délku záruční doby. Spotřebitelé mohou uplatnit svá práva z vadného plnění v minimální lhůtě dvou let od dodání zboží. Nicméně členské státy mohou stanovit na národní úrovni, že tato lhůta bude delší. Návrh dále zvyšuje ochranu spotřebitele zejména v otázce převráceného důkazního břemene, kdy oproti stávajícím 6 měsícům bude nově důkazní břemeno neseno obchodníkem během prvních 12 měsíců. Členské státy však budou mít možnost stanovit tuto dobu delší, maximálně však na období dvou let. Toto pravidlo znamená, že po vymezenou dobu spotřebitel pouze prokazuje existenci vady, nikoli však skutečnost, zda vada existovala již v okamžiku dodání zboží.
Znění obecného přístupu, resp. postoje Rady k návrhu směrnice o prodeji zboží, je k dispozici v příloze v českém jazyce.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží
Zdroj: MPO