U MRTVICE JE NEJZÁSADNĚJŠÍ ČAS
Cévní mozková příhoda, lidově mrtvice, zasáhne ročně 35 tisíc Čechů. Stává se tak hlavní příčinou trvalé invalidity i třetí nejčastější příčinou úmrtí u nás. Světový den mrtvice, který je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Světovou organizací pro mrtvici (WSO) vyhlášen na 29. října, si proto klade za cíl zvýšit povědomí o tomto zákeřném onemocnění.
Cévní mozková příhoda, CMP, mozková mrtvice, mozkový infarkt. Všechny tyto názvy označují akutní poruchu průtoku krve v části mozku, která může mít fatální dopady na lidské zdraví i život. Ačkoliv v důsledku cévní mozkové příhody zemře v průměru třicet Čechů denně, je povědomí veřejnosti o tomto onemocnění, jeho příznacích a především první pomoci stále poměrně nízké.
Rozpoznat potíže včas a okamžitě přivolat rychlou záchrannou službu je však pro záchranu postiženého vůbec nejzásadnější. „Pokud postižení nebo jeho blízcí včas odhalí, že může jít právě o mrtvici, a zavolají okamžitě rychlou záchrannou službu, mohou být dopady na zdraví minimální. V opačném případě může cévní mozková příhoda končit i smrtí, nebo přinejmenším trvalými následky.
Netrvá totiž dlouho a neokysličené nervové buňky začnou odumírat. Po několika hodinách je mozek již nenávratně poškozen,“ uvádí Alena Caletková, vrchní sestra neurologického oddělení Nemocnice Přerov, jež je členem skupiny Agel.
Mrtvice je zákeřná v tom, že její příznaky nemusejí být například na rozdíl od infarktu myokardu, který je typický silnou bolestí za hrudní kostí jednoznačné. V některých případech se objevuje pokles koutku úst či poruchy řeči, jindy přichází ochrnutí či slabost na končetinách jedné poloviny těla, případně i náhlé poruchy vědomí. Záleží vždy na tom, jaká část mozku je infarktem zasažena.
Příznaky mrtvice a co dělat
V řadě případů pak může jít jen o málo výrazné poruchy citlivosti, brnění končetin a obličeje, dvojité vidění, závratě, zvracení či bolest hlavy bez zjevné příčiny. Nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity je v rozvinutých zemích právě mozková mrtvice.
„Pokud se kterýkoliv z těchto signálů objeví, je potřeba ihned jednat, a to i v případech, kdy postiženého nic nebolí a potíže ustupují. Během několika minut může totiž mrtvice udeřit znovu a mnohem silněji. Proto by lidé určitě nikdy neměli podceňovat situaci a vždy raději volat 155. Rychlá pomoc, poskytnutá do čtyř hodin od počátku příznaků, může odvrátit negativní následky,“ dodává Alena Caletková s tím, že jedině vyšetření neurologa může onemocnění spolehlivě potvrdit nebo vyloučit.
Někdy se u mozkových příhod stává, že několik dní či týdnů před samotným projevem mozkové příhody přicházejí ataky, tedy určité záchvaty, které jsou bez následků, ale varují právě před brzkým příchodem mrtvice. Pokud v této fázi přijde pacient k lékaři, lze mozkové příhodě předejít.
„V České republice postihne až 40 tisíc lidí ročně,“ uvedl primář neurologického oddělení Nemocnice Jihlava MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.
Co můžeme ovlivnit
Mezi ovlivnitelné rizikové faktory vzniku mrtvice patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, nepravidelná srdeční akce (fibrilace), obezita. Pro snížení rizika onemocnění by se lidé měli dále vyvarovat kouření, nadměrné konzumace alkoholu, ale i fyzické nečinnosti a stresu. Důležitý je tedy zdravý životní styl s dostatkem pohybu a pestré stravy. Zásadní roli hraje v případě, kdy člověk trpí dalším onemocněním, také pravidelné užívání léků dle doporučení ošetřujícího lékaře.
Mezi rizikové faktory, které ovlivnit nemůžeme, pak patří věk, mužské pohlaví a genetická dispozice. Ve středním věku totiž mrtvice častěji zasáhne muže, ve vyšším věku je již postižení u obou pohlaví stejně časté. U žen však bývají jeho důsledky fatálnější.
Zdroj: denik.cz