V ORDINACI JAKO V OBCHODĚ. POVINNÉ ÚČTENKY JSOU KOMPLIKACE, ŘÍKAJÍ LÉKAŘI
Zatímco seriálový Doktor Martin válcuje tabulky sledovanosti a příběhy venkovského lékaře v kulisách Beskyd sledují statisíce diváků, realita tak poetická není.
Lékařů, především praktických, je málo – přibližně pět tisíc v celé ČR. A stárnou. Jejich průměrný věk je nyní přes 56 let. Především v odlehlejších oblastech tak situaci zachraňují doktoři-senioři. Ve věku nad 64 let je teď 17 procent praktiků.
Chystané zavádění povinných účtenek se ale dotkne i ordinací. Musejí si pořídit internet, tiskárnu a nějaké zařízení (počítač, chytrý telefon, tablet) na elektronickou evidenci tržeb (EET). První účtenky by lékaři (a spolu s nimi třeba i veterináři) měli začít vydávat až na jaře 2018, už teď je ale cítit skepse. „Pro starší lékaře bude zavedení EET motorem k tomu, aby skončili. Část z nich dnes nemá ani počítač, často přitom jde o velmi kvalitní odborníky, kteří nám pomáhají udržet primární péči v regionech, kam mladí lékaři nechtějí,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák.
Doktor sekretářkou
Nejde přitom o finanční náklady. EET je pro lékaře dalším papírováním. „Počítali jsme to s kolegy. V tuto chvíli nám 50 procent času s pacientem zabere administrativa, a to už přestává být únosné. Navíc u lékařů zavádění účtenek nedává smysl. Všechny větší platby jdou přes účty zdravotních pojišťoven,“ říká Šmatlák.
Že by EET znamenala odchod starších lékařů, se zatím stát neobává. „Povinnost evidovat tržby pro lékaře vznikne až ve třetí vlně, tedy od 1. 3. 2018. Do té doby by se měla dále rozšířit nabídka zařízení pro EET, současně již v dnešní době existují také jednoduché pokladny s klasickými tlačítky, např. pro starší podnikatele, kteří odmítají dotykové přístroje,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. „Navíc většina lékařů má v ordinaci zdravotní sestru, která za ně mimo jiné vyřizuje administrativní úkony,“ dodává.
Rozptýlit obavy se snaží i odborníci. „Lékaři nebudou muset pořizovat žádný sofistikovanější pokladní systém, jako je tomu například v případě restaurací. Půjde pravděpodobně pouze o namarkování částky za určitou službu či zboží, odeslání dat a vydání účtenky,“ dodává Zbyněk Švec z pokladního systému Septim.cz.
Zdroj: denik.cz